Protipožární impregnace pro savé materiály a průmyslové použití.

Ne každý protipožární prostředek je vhodný pro každý materiál. Existují sice produkty, které lze použít jak na přírodní vlákna, jako je bavlna, tak na syntetická vlákna, jako je polyester, ve mnoha případech však ovlivňují protipožární prostředky vlastnosti materiálu různě.

Typické změny se týkají mimo jiné:

• pocitu na omak (např. tužší nebo měkčí),
• povrchového vjemu (např. suchý, mírně lepkavý),
• náchylnosti k ušpinění,
• změn barvy,
• optických efektů, jako je lesk, transparentnost nebo struktura – například u tkanin s lurexem nebo třpytkami.

Výběr vhodného prostředku se proto neřídí pouze zpomalující hořlavostí, ale také požadavky na omak, vzhled, další zpracování a dobu použití.

V průmyslových aplikacích se přidávají další kritéria, například chování ošetřeného materiálu v rámci výrobního procesu nebo při strojním zpracování.

TÜCHLER poskytuje podporu při výběru a testování vhodných protipožárních prostředků prostřednictvím poradenství zaměřeného na konkrétní použití a doprovodných zkušebních postupů.

Neexistují obecně platné certifikáty o účinnosti protipožárních prostředků. Protipožární účinek vzniká výhradně kombinací materiálu, protipožárního prostředku a správné aplikace.

TÜCHLER poskytuje pro mnoho protipožárních prostředků řady ECOGARD tzv. vzorové posudky. Tyto posudky dokládají, že konkrétní produkt na materiálu impregnovaném společností TÜCHLER dosáhl určité požární třídy podle příslušné normy.

Vyhotovení vzorových posudků pro protipožární prostředky
Pro tyto posudky jsou běžné savé materiály ošetřeny protipožárním prostředkem ECOGARD v předepsaném množství. Patří sem například:

• bavlněné tkaniny
• polyesterové tkaniny
• směsné tkaniny (např. s obsahem lurexu)
• papír, karton
• masivní nebo vrstvené dřevo (např. smrk)

Impregnované vzorky jsou následně předány k testování akreditovaným zkušebním institutům. Zkoušky probíhají podle příslušných norem, jako jsou EN 13501, EN 13773, DIN 4102 nebo ÖNORM B1-Q1-TR1.
Výsledné posudky jsou u TÜCHLER k dispozici ke stažení nebo na vyžádání.

Poznámka k výpovědní hodnotě vzorových posudků
Vzorový posudek potvrzuje, že konkrétní materiál upravený protipožárním prostředkem ECOGARD dosáhl určité klasifikace hořlavosti podle normy. Ukazuje tedy obecnou vhodnost přípravku pro daný materiál nebo materiálový typ.

To však neznamená, že výrobky nebo předměty ze stejného nebo podobného materiálu dosáhnou automaticky stejné požární třídy i po totožném ošetření. Skutečný účinek závisí mimo jiné na:

• přesném složení materiálu
• struktuře, povrchové úpravě a zpracování
• savosti
• zvoleném způsobu aplikace a naneseném množství

Pro použití s důrazem na bezpečnost nebo tam, kde je požadováno schválení úřady, doporučuje TÜCHLER provést předběžný test nebo – v případě potřeby – zadat individuální zkoušku v akreditované laboratoři.

U protipožárních prostředků se zákazníci nebo úřady často dotazují na obecně stavebně schválený zkušební protokol (abP) nebo na údajné schválení protipožárního prostředku. Je však důležité provést jasné odborné rozlišení.

Obecně stavebně schválený zkušební protokol (abP) je německý stavebněprávní dokument, který se výhradně vztahuje na stavební výrobky a konstrukce ve stavebnictví, tedy na produkty, které jsou trvale zabudovány do stavebních objektů. Nejedná se o obecné osvědčení pro protipožární prostředky.

Protipožární prostředky se však převážně používají pro:

• závěsy a textilie
• dekorace a jevištní materiály
• kulisy, tvarované díly a dočasné konstrukce

Tyto aplikace nejsou považovány za stavební výrobky ve smyslu stavebního řádu. Pro ně není vyžadováno stavební schválení ani obecně stavebně schválený zkušební protokol.

Důležité pro uživatele a úřady:

• abP není schválení protipožárního prostředku
• abP nenahrazuje požární zprávu
• klasifikace DIN 4102-B1 se vždy vztahuje na konkrétně testovaný materiál, nikoliv na samotný protipožární prostředek
• stavební zkušební protokoly platí výhradně v Německu, ne v celé Evropě

Pro praktické posouzení protipožárních prostředků je rozhodující důkaz o snížené hořlavosti konkrétního materiálu (např. DIN 4102-B1 nebo odpovídající zkoušky podle EN), nikoliv existence stavebního zkušebního protokolu.

Podrobný právní a odborný výklad naleznete v našem lexikonu v článku „Obecně stavebně schválený zkušební protokol (abP)“.

Impregnace protipožárními prostředky probíhá v závislosti na materiálu a způsobu použití různými metodami. Běžné jsou postřik, máčení, natírání nebo lití – například u objemných nebo nepravidelných materiálů, jako jsou balíky slámy.

Nezávisle na zvoleném postupu je rozhodující, aby protipožární prostředek pronikl do materiálu a nebyl nanesen pouze na povrch. Pouhé zvlhčení nebo lehké zamlžení povrchu nestačí k účinné protipožární úpravě.

Požadované množství aplikace se řídí savostí materiálu. Cílem je co nejúplnější prostoupení, aby materiál prostředek absorboval a udržel. V praxi to znamená, že impregnace pokračuje, dokud není materiál viditelně nasycen – ideálně těsně předtím, než začne odkapávat.

Spolehlivý zpomalující účinek lze dosáhnout pouze při dostatečném množství naneseného prostředku.

Normovaný důkaz o obtížné hořlavosti lze získat výhradně zkouškou v certifikované zkušebně. Pro mnoho aplikací však může orientační vlastní test pomoci posoudit základní účinnost impregnace.

Běžný vlastní test spočívá v cíleném působení otevřeného plamene (např. běžného zapalovače s plamenem cca 3–4 cm) na ošetřený materiál a pozorování jeho zápalného chování.

Bezpečný postup, vypovídací hodnota a omezení takovýchto testů jsou podrobně popsány v našich aplikačních a bezpečnostních pokynech k protipožárním prostředkům.

TÜCHLER nabízí komplexní služby v oblasti výběru, použití a testování protipožárních prostředků. Cílem je najít pro každý materiál a každé použití technicky vhodné a doložitelné řešení pro dosažení požadovaných protipožárních vlastností.

Naše služby zahrnují mimo jiné:

Technické poradenství při výběru vhodných protipožárních prostředků, přizpůsobené typu materiálu, oblasti použití a požadovaným vlastnostem
Provádění impregnačních zkoušek a orientačních předběžných testů k posouzení základní účinnosti na konkrétním materiálu
Vystavení osvědčení při odborné impregnaci provedené společností TÜCHLER jako doklad o správné aplikaci
Organizace a komunikace s akreditovanými zkušebními institucemi, včetně přípravy, podání a doprovodu při zkušebním procesu
Koordinace s úřady v předstihu plánovaných opatření, např. při otázkách požární bezpečnosti nebo schvalovacím řízení
Podpora průmyslových zákazníků při provozních zkouškách, včetně asistence při začlenění protipožárních prostředků do výrobních procesů

Zkoušky podle norem: Časová náročnost a rozsah

Pro normovaný důkaz o obtížné hořlavosti je materiál ošetřený protipožárním prostředkem ECOGARD předán akreditované zkušebně. Doba do vystavení zkušebního protokolu závisí na použité normě a vytíženosti instituce:

• EN 13773 (textilie): obvykle cca 2–3 týdny
• EN 13501 (stavební výrobky): často několik měsíců, v praxi přibližně 3 měsíce

Upozornění: Náklady na impregnaci, přípravu vzorků a laboratorní zkoušky vznikají i v případě, že požadovaná požární třída není dosažena. Předběžné testy a odborný výběr produktu výrazně přispívají ke snížení tohoto rizika.

Protipožární ochrana slouží k tomu, aby se zabránilo vzniku požáru. Působí již v nejranější fázi požáru a má za cíl zabránit tomu, aby běžné zdroje zapálení – například otevřený oheň, teplo ze svítidel nebo elektrické závady – zapálily materiál a způsobili tak požár.

Ve veřejném a komerčním sektoru proto nesmí být používány běžně hořlavé nebo snadno zápalné materiály. Materiály musí být samy o sobě nebo díky vhodné úpravě obtížně vznětlivé, aby bylo možné účinně zabránit vznikajícím požárům.

Protipožární ochrana není určena k zastavení již rozvinutého požáru ani k zamezení úmyslného žhářství. Jejím účelem je výhradně preventivní zabránění vzniku požáru.

Podrobné vysvětlení účinku, omezení a správných odborných pojmů najdete v lexikonu TÜCHLER.

Protipožární úprava zůstává účinná, dokud není ošetřený materiál vyprán nebo vystaven silnému zvlhčení.

Dojde-li k intenzivnímu provlhnutí, při kterém voda prochází materiálem a odkapává, může být protipožární prostředek z materiálu vyplaven nebo v jeho struktuře přemístěn tak, že lokálně nebo celoplošně ztratí svou účinnost.

Praní odstraní protipožární účinek zcela.

V souvislosti s požární ochranou se často používají pojmy jako obtížně vznětlivý, obtížně hořlavý, nehořlavý nebo také samozhášivý. Tyto pojmy však mají rozdílný odborný význam.

Obtížně vznětlivý je normativně definovaný pojem podle normy DIN 4102 a odpovídá stavební třídě B1. Tento termín smí být používán pouze tehdy, existuje-li k tomu odpovídající zkušební protokol.

Obtížně hořlavý je běžně používaný souhrnný pojem, zejména ve spojení s evropskými třídami hořlavosti. Slouží ke zjednodušené a srozumitelné komunikaci požárně technických vlastností materiálů tříd B nebo C (EN 13501) či tříd 1 nebo 2 (EN 13773), aniž by se výslovně citovala konkrétní norma. Samotný pojem nepředstavuje žádnou normovanou třídu.

Nehořlavý označuje materiály, které nepřispívají k požární zátěži – například třídy A1 nebo A2 podle EN 13501. Tato vlastnost je dána samotným materiálem a nelze jí dosáhnout impregnací.

Pojmy jako samozhášivý nebo nehořlavý v obecném smyslu nejsou odbornými výrazy a nemají žádný normativní význam.

Podrobné a normativně správné vysvětlení těchto pojmů najdete v lexikonu TÜCHLER.
Odkaz na heslo: Správné porozumění pojmům z oblasti požární ochrany.